Výzkum založený na záznamech sahajících až do roku 1921 zjistil, že v téměř všech regionech EU převyšuje počet druhů včel, jejichž počet klesá, počet druhů, jejichž počet roste, s jedinou výjimkou Alp, což naznačuje dlouhodobý pokles rozmanitosti opylovačů, zejména v Atlantické a kontinentální Evropě.

Tato studie pokrývá 88 % druhů včel a čmeláků na celém kontinentu a její výsledky ukazují, že se společenstva opylovačů postupně mění – citlivé druhy mizí, zatímco menší počet odolnějších druhů se stává stále dominantnějším.

Vědci varovali, že pokud současná situace bude pokračovat, mohly by tyto změny způsobit hlubší narušení ekosystémů.

Změna klimatu

Opylovači hrají zásadní roli při zachování biologické rozmanitosti a produkci potravin.

Přibližně 90 % druhů volně rostoucích kvetoucích rostlin a více než tři čtvrtiny hlavních potravinářských plodin závisí, alespoň částečně, na opylování živočichy.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varovala, že úbytek opylovačů může vyvolat řetězovou reakci, která ohrozí volně žijící živočichy a oslabí schopnost ekosystémů odolávat klimatickým změnám a dalším tlakům na životní prostředí.

Carlos Martínez-Núñez, ekolog ze Španělské národní rady pro výzkum a hlavní autor studie, řekl deníku The Guardian, že úbytek biologické rozmanitosti může zůstat skrytý za zdánlivě stabilními počty druhů, a dodal, že výsledky studie představují důležitou příležitost k přijetí opatření dříve, než dojde k dalšímu úbytku.

Zároveň varoval, že druhy, jejichž počet v současné době roste, nemusí i nadále prosperovat, jak se budou klimatické změny prohlubovat a přírodní stanoviště mizet.

Zaznamenané údaje

Výzkum zjistil, že 91 % druhů zdokumentovaných v uplynulém století bylo zaznamenáno alespoň jednou i v období mezi lety 2001 a 2020.

Ačkoli by to mohlo naznačovat, že z Evropy zmizelo až devět procent druhů, vědci zdůraznili, že mnoho z nich bylo v minulosti zaznamenáno jen zřídka, a nevěří, že by k dnešnímu dni došlo k rozsáhlému vymírání.

Pravděpodobnost výskytu druhů na konkrétním místě, známá jako obsazenost stanovišť, však obecně poklesla, což naznačuje zmenšování areálů rozšíření i tam, kde druhy zcela nevymizely.

Ainhoa Magrachová, výzkumnice v oblasti životního prostředí z Baskického centra pro změnu klimatu, která se na studii nepodílela, uvedla, že výsledky potvrdily dlouhodobé obavy z úbytku populací opylovačů, i když se dopady u jednotlivých druhů lišily.

Poznamenala, že většina dosavadních důkazů pocházela ze zemí severozápadní Evropy, včetně Velké Británie, Belgie a Nizozemska, což naznačuje, že tento trend se navzdory regionálním rozdílům rozšiřuje po celém kontinentu.

Konference o biologické rozmanitosti

Tyto závěry přicházejí v době, kdy se diplomaté scházejí v Jerevanu na COP17, 17. konferenci OSN o biologické rozmanitosti, která se zaměřuje na ochranu přírody, podporu jejího udržitelného využívání a sdílení přínosů plynoucích z genetických zdrojů.

Očekává se, že summit zhodnotí pokrok při plnění globálních cílů v oblasti biologické rozmanitosti pro současné desetiletí, včetně ochrany 30 % světové pevniny a moří, reformy dotací škodlivých pro životní prostředí v hodnotě 500 miliard dolarů (445,9 miliardy eur) a obnovy 30 % degradovaných ekosystémů po celém světě.

Navzdory rostoucím hrozbám v podobě ničení přírodních stanovišť, používání pesticidů a klimatických změn způsobených znečištěním se vládám od přijetí Úmluvy o biologické rozmanitosti v Rio de Janeiru v roce 1992 nepodařilo splnit žádný z předchozích cílů OSN týkajících se přírody.

Nastavte The Portugal News jako svuj preferovany zdroj zprav na Googlu

GooglePridat jako preferovany zdroj na Googlu