Finanční trhy již předvídají další zvýšení ještě před koncem roku, přičemž sazby Euriboru odrážejí očekávání zpřísnění měnové politiky.

Ve čtvrtek 29. října oznámila ECB po dvoudenním zasedání ve Frankfurtu své rozhodnutí, podle něhož ponechala depozitní sazbu na úrovni 2,50 procenta, hlavní refinanční sazbu na 2,65 procenta a mezní úrokovou sazbu na 2,90 procenta, čímž zachovala úrovně zavedené v září.

Tato pauza však může být pouze dočasná, protože investoři stále více očekávají další zvýšení o 0,25 procentního bodu na příštím zasedání ECB 17. prosince, což by mohlo vést ke zvýšení depozitní sazby na 2,75 procenta.

Obavy přetrvávají

Mezi hlavní faktory ovlivňující nejnovější rozhodnutí ECB patří rostoucí ceny energií, neboť konflikt na Blízkém východě vyhnal nahoru ceny ropy a plynu, což vyvolává další nejistotu ohledně inflace v celé eurozóně.

Údaje ECB ukazují, že meziroční inflace vzrostla z 3,2 procenta v srpnu na 3,8 procenta v září, přičemž ceny energií rostly obzvláště prudce a dosáhly 18,9 procenta oproti 14,3 procenta v předchozím měsíci.

Christine Lagardeová potvrdila, že během čtvrtečního zasedání se diskutovalo o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Tvůrci měnové politiky se však nakonec shodli, že před dalším krokem počkají na další ekonomické údaje.

Jak informoval server ECO, prezidentka ECB uvedla, že instituce je v dobré pozici, aby vyčkala a vyhodnotila vývoj, zároveň však varovala, že inflační rizika rostou.

Centrální banka také čelí výzvě, jak kontrolovat ceny, aniž by dále zatěžovala již tak křehkou evropskou ekonomiku, protože vyšší náklady na úvěry sice mohou pomoci omezit inflaci, ale zároveň zdražují úvěry pro domácnosti a podniky, což může zpomalit investice a ekonomickou aktivitu.

Dluhová krize

Situace ve Francii se rovněž stala rostoucím důvodem k obavám pro evropské finanční trhy.

Náklady na vládní půjčky vzrostly v několika evropských zemích, přičemž Francie přitahuje zvláštní pozornost kvůli obavám ohledně jejích veřejných financí a politické nejistoty.

Lagardeová varovala, že země s vysokým veřejným dluhem by se měly v nadcházejících měsících připravit na dražší financování, protože vyšší náklady na vládní půjčky mohou vyvinout další tlak na státní rozpočty a ztížit vládám správu jejich dluhu.

ECB proto hledá rovnováhu mezi potřebou kontrolovat inflaci a rizikem, že další nárůst nákladů na půjčky by mohl oslabit hospodářský růst a finanční stabilitu.

Odhady sazby Euribor

Ačkoli ECB dosud neoznámila další zvýšení sazeb, Euribor reaguje na očekávání zpřísnění měnové politiky.

Podle údajů za říjen zveřejněných společností idealista zůstaly průměrné tříměsíční, šestiměsíční a dvanáctiměsíční sazby Euriboru po několika měsících růstu výrazně vyšší než na začátku roku.

To již má dopad na portugalské domácnosti s hypotékami s variabilní úrokovou sazbou.

Jak informoval server ECO 30. října, očekává se, že splátky hypoték v listopadu opět vzrostou, i když sazby Euriboru během měsíce mírně poklesly.

U hypotéky ve výši 150 000 EUR na 30 let s marží 1 % se odhadované měsíční nárůsty liší v závislosti na použitém indexu Euribor, přičemž u tříměsíčního indexu se splátky zvýší přibližně o 17,39 EUR, šestiměsíční o přibližně 44,17 € a dvanáctiměsíční o zhruba 89 € měsíčně.

Rozdíl závisí na tom, kdy byla hypotéka naposledy revidována, a na referenční sazbě, kterou banka používá.

Tyto nárůsty ukazují, jak mohou změny indexu Euribor ovlivnit rozpočty domácností, i když ECB ponechá své oficiální sazby beze změny.

Předčasný odchod

Zasedání dne 27. října přineslo také nečekané oznámení ohledně budoucnosti vedení centrální banky.

Christine Lagardeová potvrdila, že opustí funkci prezidentky 7. února 2027, tedy několik měsíců před plánovaným koncem svého mandátu v říjnu.

Bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu vysvětlila, že si přeje větší svobodu veřejně se vyjadřovat k tématům přesahujícím měnovou politiku, což jí podle jejích slov brání politická neutralita její současné funkce.

Jak informoval server ECO, Lagardeová uvedla, že chce vyjadřovat své názory a angažovat se v záležitostech, které nespadají do působnosti ECB.

Její odchod přichází v pro Evropu obzvláště citlivém období, kdy ekonomická nejistota, geopolitické napětí a politický vývoj ve Francii ještě více zhoršují výzvy, kterým tato instituce čelí.

Proces hledání jejího nástupce již začal, přičemž za jmenování je odpovědná Evropská rada.

Nastavte The Portugal News jako svuj preferovany zdroj zprav na Googlu

GooglePridat jako preferovany zdroj na Googlu