Andy Burnham zvažuje návrat Spojeného království k volnému pohybu v rámci Evropské unie

Premiér Velké Británie Andy Burnham naznačil možnost, že by Británie mohla znovu přijmout pravidla Evropské unie týkající se volného pohybu osob, informuje deník The Times.

Burnhamův postoj podpořila ministryně pro bydlení Angela Raynerová. Pro Sky News uvedla, že jde „pouze o pragmatismus“, a dodala: „Jde o to, co je pro Británii nejvýhodnější, a právě to žádáme veřejnost, aby zvážila.“

Burnham uvedl, že povaha imigrace do Spojeného království se od brexitu „změnila“, přičemž více cizinců se sem stěhuje natrvalo, místo aby se vraceli do svých domovských zemí.

Zvažování kompromisů

Raynerová v pořadu BBC „Sunday with Laura Kuenssberg“ řekla: „Je to už 10 let, co jsme opustili Evropskou unii. Nemůžeme se vrátit zpět. To pro nás nepřichází v úvahu. Musíme jít vpřed, a proto se musíme zamyslet nad tím, jak budou tyto budoucí vztahy vypadat.“

Dodala: „Ráda bych, abychom vedli upřímnou diskusi o tom, jaké kompromisy by mohly být, a poté to předložili lidem v rámci všeobecných voleb.“

Raynerová uvedla, že premiér si je vědom toho, že „při jednání nelze nic vylučovat.“

Burnham se takto vyjádřil v rámci série rozhovorů, které premiér poskytl deníku The Sunday Times během prvních 100 dnů ve funkci.

„Migrace typu ‚otočných dveří‘“

Podle deníku The Times byla část referenda o brexitu z roku 2016 týkající se volného pohybu, která umožňovala kterémukoli občanovi EU přestěhovat se do Spojeného království, předmětem intenzivní debaty a odpor proti ní byl považován za klíčový důvod, proč se země rozhodla opustit Unii.

Burnham řekl: „S volným pohybem byly spojeny velmi závažné výzvy a já jsem o nich hovořil již během svého předchozího působení v parlamentu. Zároveň se však jednalo o typ imigrace, který možná nebyl tak problematický [jako nyní]. Migrace typu ‚otočných dveří‘, kdy lidé přijíždějí a pak se vrací zpět, je něco jiného. Od té doby se bilance migrace změnila, že ano? Myslím, že o těchto věcech prostě musíme vést upřímnou diskusi.“

Roční čistá migrace před referendem v roce 2016 vzrostla na 330 000 lidí, ale poté, co Británie v lednu 2020 opustila EU, se tento počet zvýšil na rekordních více než 900 000. V 90. letech se u občanů EU pohybovala téměř na nule.

Vzestup „Boriswave“

Když byla Británie součástí bloku, volný pohyb znamenal, že každý občan EU se mohl přestěhovat do Spojeného království, žít a pracovat tam, zatímco občané ze zemí mimo EU obvykle potřebovali pracovní místa s vysokými mzdovými požadavky.

Po brexitu museli migranti z EU i ze zemí mimo EU využívat nový britský bodový systém, který se opíral převážně o pracovní požadavky. Pravidla byla zpočátku relativně benevolentní, což vedlo k prudkému nárůstu čisté migrace, označovanému jako „Borisova vlna“ podle tehdejšího premiéra Borise Johnsona. Imigrační požadavky se od té doby výrazně zpřísnily.

Na otázku ohledně svého názoru na volný pohyb Burnham odpověděl: „Jednalo se obecně o mladší lidi, ne vždy, kteří zde strávili několik let a pak se vrátili. A samozřejmě ta snadnost fungovala i ve prospěch Britů.“

Čtyři svobody EU

Premiér zvažuje různé „možnosti“, jak by se Spojené království mohlo sblížit s EU, což oznámil minulý měsíc na sjezdu Labouristické strany, ale Burnham se zatím přesně nerozhodl, jakým způsobem.

Zmínil několik možností, jako je opětovné přistoupení k EU, k jednotnému trhu nebo k celní unii, případně prosté zachování současného stavu.

Členství v EU a plná účast na jednotném trhu historicky znamenaly přijetí volného pohybu, jedné ze „čtyř svobod“, na nichž je blok založen.

Evropský jednotný trh zaručuje volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob a jeho cílem je vytvořit hospodářský prostor bez hranic, „kde mohou jednotlivci a podniky volně působit, což podporuje hospodářský růst a přináší prospěch spotřebitelům díky širšímu výběru a nižším cenám“.

Jednotný trh zahrnuje 27 členských států EU spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Podle Evropské komise jednotný trh podpořil hospodářský růst a zlepšil každodenní život evropských spotřebitelů a podniků.

Přístup ke spolupráci v rámci EU

Premiér uvedl, že se nechystá „ukvapeně zaujmout pevný postoj“ k volnému pohybu, naznačil však, že pokračující vyloučení z těchto ujednání je předmětem diskuse.

Burnham řekl: „Nedokážu si představit, že bych někdy doporučil něco, co by znamenalo přistoupení k euru nebo ke schengenskému prostoru. Ne, prostě si nemyslím, že by to byly věci, které bych kdy doporučil,“ píše deník The Times.

Burnham také zmínil další dopady odchodu z Unie: „Zvažte, o co jsme přišli, a to je možnost být součástí systému Eurodac a veškeré spolupráce v oblasti dat týkajících se migrace. Je třeba na to nahlížet komplexně, a ne se soustředit pouze na volný pohyb osob.“

Kontrola migrace

Když Spojené království opustilo Unii, ztratilo přístup k systému Eurodac, což je biometrická databáze EU podporující správu žádostí o azyl a hraniční kontroly.

Burnham rovněž uvedl, že k opětovnému vstupu do EU by bylo zapotřebí nového referenda, avšak ne nutně pro vstup na jednotný trh nebo do celní unie.

Premiér uvedl, že chce být k britské veřejnosti „upřímný“, zatímco zvažuje různé možnosti týkající se EU: „Jsem nakloněn užším vazbám s Evropou a neskrývám to. Domnívám se, že to přispěje k růstu britského HDP. Myslím si, že nám to poskytne silnější kontrolu nad migrací. Chci tyto argumenty předložit.“

Volební program labouristů

Burnham slíbil, že se po celou dobu trvání tohoto volebního období bude držet politiky sira Keira Starmera, která nezahrnuje návrat k volnému pohybu osob ani návrat na jednotný trh či do celní unie. O víkendu však naznačil, že návrat k volnému pohybu osob by se mohl objevit v volebním programu labouristů pro příští parlamentní volby, které se mají konat do roku 2029, píše deník The Guardian.

Mluvčí Downing Street upřesnila Burnhamovy nedávné komentáře: „Říká, že je čas, abychom diskutovali o tom, jaký druh dlouhodobého vztahu s Evropou je pro Británii nejlepší, a zmiňuje oblasti, které by taková dohoda a dlouhodobá budoucnost mohly zahrnovat,“ uvádí The Guardian.

„Je zásadní, že se nepřiklání ani na jednu stranu, a rozhodnutí bude na britské veřejnosti,“ uvedla mluvčí, přičemž Downing Street trvá na tom, že vláda se na summitu v současné době soustředí na dosažení nových dohod v oblastech, jako jsou potraviny a mobilita mládeže.

Summit mezi Spojeným královstvím a EU v listopadu

Burnham se má 20. listopadu v Bruselu setkat s představiteli EU, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, informuje deník The Times.

Britský ministr pro podnikání Jonathan Reynolds sdělil BBC, že britští a evropští představitelé budou před summitem diskutovat o budoucích možnostech vztahů Spojeného království s EU.

Podle deníku The Guardian obě strany doufají, že se dohodnou na normách pro potraviny a nápoje v rámci dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS), a také na pokroku v otázce programu „Made in Europe“: britští vyjednavači doufají, že pro Spojené království vyjednají výjimku z tohoto programu, jehož cílem je chránit průmyslová odvětví před nekalou čínskou konkurencí.

Budoucí jednání

Reynolds uvedl, že nebyly učiněny žádné „předpoklady“ ohledně toho, jak by mohly vypadat budoucí vztahy Spojeného království s Bruselem, pouze to, že Burnham bude k britským občanům upřímný ohledně toho, jaké kompromisy to bude vyžadovat.

V rozhovoru pro BBC Reynolds rovněž zdůraznil, že premiér uvedl, že Spojené království čelí „sérii politických změn na evropské straně, které se nás dotknou“.

„Musíme minimalizovat nejistotu, jak jen to jde, a najít způsob, jak vyřešit, jaké budou naše dlouhodobé vztahy, a on [Burnham] to po summitu představí.“