V západním Středomoří a v některých částech severovýchodního Atlantiku panovaly během léta podmínky mořské vlny veder, přičemž neobvykle teplé vody zasáhly rozsáhlé oblasti.

Údaje z programu Copernicus ukázaly, že k největším odchylkám došlo koncem června v západním Středomoří. V Lionském zálivu u jižní Francie a v některých částech moře západně od Itálie se povrchové teploty pohybovaly přibližně o 6 °C nad dlouhodobým průměrem.

Neobvykle teplé podmínky přetrvávaly po celé léto. Podle agentury Reuters dosáhla průměrná teplota Středozemního moře v červenci přibližně 27 °C, což je nejvyšší červencová teplota moře, jaká kdy byla zaznamenána. Na začátku srpna zaznamenala bóje poblíž Mallorky teplotu vody kolem 33 °C.

Vědci tvrdí, že hlavním faktorem stojícím za mimořádně vysokými teplotami moře je klimatická změna způsobená člověkem. Výzkum citovaný agenturou Reuters odhaduje, že klimatická změna přispěla ke zvýšení teplot ve Středozemním moři přibližně o 2 °C a v mořích západní Evropy přibližně o 1,4 °C.

Portugalsko letos v létě rovněž zaznamenalo neobvykle vysoké teploty oceánu. V červenci dosáhly vody Atlantiku u pobřeží Algarve 26,1 °C, přičemž u města Faro byly zaznamenány dva případy mořské vlny veder.

Teplá voda není patrná jen pro lidi, kteří se koupou v moři. Dlouhá období neobvykle vysokých teplot moře mohou vystavit mořské ekosystémy značnému tlaku, což ovlivňuje ryby a další druhy a potenciálně způsobuje úhyn organismů, které se nedokážou přizpůsobit nebo přesunout do chladnějších vod.

Neobvykle teplé moře může ovlivnit i počasí na pevnině, neboť přináší více vlhkosti, která může přispět k silným srážkám.

Program Copernicus již několik měsíců sleduje neobvykle vysoké teploty moře v okolí Evropy. Podmínky mořské vlny horka panovaly v některých částech evropských vod již koncem května, než bylo v průběhu června a letních měsíců zaznamenáno další oteplení.