Portugalští hnědí medvědi patřili kdysi k největším v Evropě, ale podle nového výzkumu, o kterém informuje server Phys.org, je pravděpodobně tisíce let trvající změna životního prostředí a lidská činnost zmenšily téměř na polovinu jejich původní velikosti.

Studie publikovaná v časopise časopise *Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology* analyzovala stovky fosilních medvědích kostí nalezených v jeskyních po celém Portugalsku a odhalila, že pravěcí ibéřští hnědí medvědi byli výrazně větší než ti, kteří dnes na poloostrově žijí.

Vědci odhadují, že jeden samec hnědého medvěda, který se v Portugalsku potuloval před asi 22 000 lety, vážil přibližně 385 kilogramů, což z něj činí jednoho z největších hnědých medvědů, jaké kdy byly v této oblasti identifikovány. Pro srovnání: moderní samci na Pyrenejském poloostrově váží obvykle kolem 144 kilogramů, zatímco samice v průměru asi 102 kilogramů.

Portugalskem se potulovali pravěcí obři

Zatímco jeskynní medvědi kdysi obývali velkou část Evropy, v Portugalsku nebyly navzdory desetiletím archeologických vykopávek nikdy objeveny žádné stopy po tomto druhu. Zdá se, že krajinu této země ovládali právě hnědí medvědi.

„V biologii nedává nic smysl bez pohledu z hlediska evoluce,“ uvedl hlavní autor studie Darío Estraviz-López, paleontolog z NOVA School of Science and Technology v Portugalsku, a citoval přitom evolučního biologa Theodosia Dobzhanského. Estraviz-López se domnívá, že jeskynní medvědi se možná nikdy nerozšířili do Portugalska, protože k zimnímu spánku potřebovali mnohem rozsáhlejší jeskynní systémy a po tisíce let se opakovaně vraceli na stejná místa.

Lidský faktor

Vědci se domnívají, že samotná klimatická změna nedokáže vysvětlit dramatický úbytek populace, a naznačují, že na evoluci tohoto druhu s největší pravděpodobností působil dlouhodobý tlak ze strany člověka, například v podobě raných lovců, kteří se zaměřovali na medvědy během zimního spánku.

S rozšiřováním lidské populace docházelo k odlesňování za účelem zemědělství, čímž se zmenšovala dostupná stanoviště, a pozdější zavedení střelných zbraní učinilo lov stále efektivnějším.

Výzkumný tým navrhuje, že tyto tlaky mohly postupně upřednostňovat menší medvědy, u nichž byla menší pravděpodobnost střetu s lidmi. Zdůrazňují však, že se jedná o pracovní hypotézu, která vyžaduje další důkazy.

Vědci rovněž poznamenávají, že starověcí a moderní ibéřští medvědi nemusí patřit k přesně stejné populaci, přičemž na velikost těla mohly mít vliv i rozdíly ve stravě. Odpovědi na tyto otázky by mohly přinést budoucí studie využívající starověkou DNA a chemickou analýzu fosilních kostí.

Ochrana zbývajících medvědů na Pyrenejském poloostrově

Kromě své impozantní postavy hráli pravěcí hnědí medvědi důležitou ekologickou roli, která přetrvává dodnes: medvědi pomáhají regulovat ekosystémy tím, že se živí mršinami, ovlivňují populace kořisti a prostřednictvím svých výkalů roznášejí obrovské množství semen, čímž přispívají k regeneraci lesů.

Vědci tvrdí, že pochopení toho, jak se dávní portugalští obři vyvinuli v dnešní mnohem menší medvědy, by mohlo poskytnout cenné poznatky pro ochranu zbývající iberské populace, která čelí moderním tlakům na životní prostředí.

Nastavte The Portugal News jako svuj preferovany zdroj zprav na Googlu

GooglePridat jako preferovany zdroj na Googlu