Portugalští hnědí medvědi patřili kdysi k největším v Evropě, ale podle nového výzkumu, o kterém informuje server Phys.org, je pravděpodobně tisíce let trvající změna životního prostředí a lidská činnost zmenšily téměř na polovinu jejich původní velikosti.

Studie publikovaná v časopise časopise *Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology* analyzovala stovky fosilních medvědích kostí nalezených v jeskyních po celém Portugalsku a odhalila, že pravěcí ibéřští hnědí medvědi byli výrazně větší než ti, kteří dnes na poloostrově žijí.

Vědci odhadují, že jeden samec hnědého medvěda, který se v Portugalsku potuloval před asi 22 000 lety, vážil přibližně 385 kilogramů, což z něj činí jednoho z největších hnědých medvědů, jaké kdy byly v této oblasti identifikovány. Pro srovnání: moderní samci na Pyrenejském poloostrově váží obvykle kolem 144 kilogramů, zatímco samice v průměru asi 102 kilogramů.

Portugalskem se potulovali pravěcí obři

Zatímco jeskynní medvědi kdysi obývali velkou část Evropy, v Portugalsku nebyly navzdory desetiletím archeologických vykopávek nikdy objeveny žádné stopy po tomto druhu. Zdá se, že krajinu této země ovládali právě hnědí medvědi.

„V biologii nedává nic smysl bez pohledu z hlediska evoluce,“ uvedl hlavní autor studie Darío Estraviz-López, paleontolog z NOVA School of Science and Technology v Portugalsku, a citoval přitom evolučního biologa Theodosia Dobzhanského. Estraviz-López se domnívá, že jeskynní medvědi se možná nikdy nerozšířili do Portugalska, protože k zimnímu spánku potřebovali mnohem rozsáhlejší jeskynní systémy a po tisíce let se opakovaně vraceli na stejná místa.

Lidský faktor

Vědci se domnívají, že samotná klimatická změna nedokáže vysvětlit dramatický úbytek populace, a naznačují, že na evoluci tohoto druhu s největší pravděpodobností působil dlouhodobý tlak ze strany člověka, například v podobě raných lovců, kteří se zaměřovali na medvědy během zimního spánku.

S rozšiřováním lidské populace docházelo k odlesňování za účelem zemědělství, čímž se zmenšovala dostupná stanoviště, a pozdější zavedení střelných zbraní učinilo lov stále efektivnějším.

Výzkumný tým navrhuje, že tyto tlaky mohly postupně upřednostňovat menší medvědy, u nichž byla menší pravděpodobnost střetu s lidmi. Zdůrazňují však, že se jedná o pracovní hypotézu, která vyžaduje další důkazy.

Vědci rovněž poznamenávají, že starověcí a moderní ibéřští medvědi nemusí patřit k přesně stejné populaci, přičemž na velikost těla mohly mít vliv i rozdíly ve stravě. Odpovědi na tyto otázky by mohly přinést budoucí studie využívající starověkou DNA a chemickou analýzu fosilních kostí.

Ochrana zbývajících medvědů na Pyrenejském poloostrově

Kromě své impozantní postavy hráli pravěcí hnědí medvědi důležitou ekologickou roli, která přetrvává dodnes: medvědi pomáhají regulovat ekosystémy tím, že se živí mršinami, ovlivňují populace kořisti a prostřednictvím svých výkalů roznášejí obrovské množství semen, čímž přispívají k regeneraci lesů.

Vědci tvrdí, že pochopení toho, jak se dávní portugalští obři vyvinuli v dnešní mnohem menší medvědy, by mohlo poskytnout cenné poznatky pro ochranu zbývající iberské populace, která čelí moderním tlakům na životní prostředí.