Tento princip bude i nadále platit, avšak k vysvětlení hodnoty aktiva již nestačí. Nejnovější analýza společnosti Colliers ukazuje, že firemní nemovitosti vstupují do nového cyklu, v němž technologie, demografie, energetika, klima a geopolitika mají nyní stejnou váhu jako poloha budovy.

První významnou změnu přináší umělá inteligence. Očekává se, že automatizace sice nevylučuje potřebu kanceláří, ale zásadně změní jejich funkci. Pracovní prostory, které budou méně zaměřeny na opakující se úkoly a více navrženy pro spolupráci, kreativitu a kontakt mezi týmy, budou muset být flexibilní, technologicky připravené a schopné se rychle přizpůsobit. Zároveň rozvoj umělé inteligence vytváří novou kategorii poptávky po nemovitostech: datová centra, digitální infrastruktury a budovy s vysokou energetickou kapacitou a kapacitou připojení.

Rozhodující bude také demografie. Stárnutí obyvatelstva a nedostatek kvalifikovaných pracovníků mění nemovitosti v nástroj pro přilákání talentů. Pro mnoho firem již výběr lokality nezávisí pouze na výši nájemného nebo blízkosti dálnice. Záleží také na dostupnosti bydlení, dopravní dostupnosti, školách, službách a kvalitě života. Města a regiony, které nejsou schopny přijmout nové pracovníky, mohou přijít o investice, i když nabízejí konkurenceschopné ceny pozemků nebo nájemné.

Třetí významnou změnu představuje energetika. Energeticky účinné budovy, připravené na integraci obnovitelných zdrojů a schopné snížit svou spotřebu, budou mít nižší provozní náklady a budou méně vystaveny cenovým výkyvům. Energetická účinnost proto již není pouze environmentální povinností nebo marketingovým prvkem. Stala se faktorem konkurenceschopnosti, financování a zachování hodnoty. Nemovitosti, které s touto transformací nedokážou držet krok, budou čelit většímu tlaku na nájemné, obsazenost a likviditu.

Klimatická rizika budou mít na trh také viditelnější vliv. Povodně, požáry, vlny veder a nedostatek vody budou mít rostoucí dopad na náklady na pojištění, údržbu a financování. Nemovitost může mít sice výhodnou polohu, ale přesto ztratí na atraktivitě, pokud je příliš vystavena fyzickým rizikům nebo není schopna se přizpůsobit. Odolnost vůči klimatickým změnám bude proto stále dříve zohledňována při rozhodování o nákupu, výstavbě a správě nemovitostí.

A konečně, reorganizace světové ekonomiky vytváří nové geografické oblasti poptávky. Nearshoring, přesun průmyslu zpět do domovské země a snaha o bezpečnější dodavatelské řetězce upřednostňují trhy, které nabízejí stabilitu, infrastrukturu, energii a kvalifikovanou pracovní sílu. Pro Portugalsko může tento trend otevřít příležitosti v průmyslovém, logistickém, technologickém a rezidenčním segmentu, avšak pouze za předpokladu, že budou k dispozici kapacity pro realizaci, získávání licencí a plánování.

Těchto pět megatrendů vede k jasnému závěru: trh se stane selektivnějším. Postupný návrat investic nebude znamenat jednotné oceňování všech aktiv. Kapitál se bude soustředit spíše do vysoce kvalitních budov, strategických lokalit a projektů schopných reagovat na nové environmentální, technologické a sociální požadavky.

Zároveň bude úvěrování i nadále podléhat přísnějším pravidlům. Financující subjekty se zaměří na silné projekty s perspektivou do budoucna, zatímco zastaralé nemovitosti bude nutné zrekonstruovat, přeorientovat nebo přestavět, aby si zachovaly svou relevanci. Očekává se, že tento rozdíl mezi moderními aktivy a budovami, které nedokážou držet krok s transformací, se stane jedním z ústředních rysů příštího cyklu.

Nemovitost již tedy není pouze fyzickou stavbou. Stala se platformou pro talenty, technologie, energii a provozní kontinuitu.

V příštím cyklu nebudou nejcennějšími aktivy nutně ta nejnovější nebo nejdražší. Budou to ta, která si v rychle se měnícím světě udrží svou užitečnost.